Jaromír Červenka

Tak mám za sebou kousek cesty. Právě sedím v Istambulu (Turecko) na letišti a čekám spolu s kolegy na let do Dubaje (Spojené arabské emiráty), který letí zhruba za tři hodiny (zde je o hodinu víc než v ČR.)

Zatím jsem zažil dvě životní permiéry:). Poprvé jsem letěl tryskovým letadlem a poprvé jsem viděl moře. Let byl skvělý, moc se nedá popsat pocit kdy vystoupáte nad města a vidíte pod sebou tu peřinu z mraků a nad vámi svítí slunce. První hodinu letu jsem strávil jen pohledem ven. Pak jsem asi usnul (v letadle se spí moc hezky, zvláťš když po probuzení vidíte tu deku z mraků sem tam protrhanou od hor).

Probudilo mne až hlášení kapitána, že za dvacet minut přistaneme. Zrovna jsme letěli nad pobřežím, směrem nad moře. Někdo se může pousmát, ale pro mne to byl zážitek číslo dvě. Mraky se prothrali, a dole na té obrovské ploše byly vidět nákladní lodě jak si to šinou směrem k pobřeží. Sem tam nějaký mrak. Celý let proběhl bez potíží. Musím už běžet, kluci chtějí někam na pivo. Když to dobře dopadne, tak se uvidíme v Dubaji :)

Po pár hodinách....

Tak jsme šťastně přistáli ve Spojených Arabských Emirátech. A že bylo čím přistávat...Z turecka jsme leťeli Boingem 777-300, což je velice impozantní stroj už na pohled... a což teprve, když nastartuje motory a dá plný tah. Let byl poměrně dlouhý (cca 4 hodiny), ale protože jsem v jednom kuse vykujakný z letadla a vůbec ze všeho co se kolem mě děje, tak to celkem uteklo. V letadle byli u každého sedadla interaktivní displeje, kde se dalo vybrat z filmu (v našem případě to byl Batman -Temný Rytíř), seriálů, hudby a mimo jiné i ze dvou kamer, kde jedna byla na nose letadla a druhá ve spod. Škoda jen, že už jsme letěli ve tmě, takže nic nebylo vidět (jen dráha při vzletu a při přistání světla Dubaje pod námi.).

Letiště je kapitola sama o sobě. Je vidět, že jsou tady peníze. Impozantní haly a výzdoba mluví za vše. Trošku mi vadilo, že jsem se musel vyzouvat u rentgenu, ale lepší než někdě vybouchnout, že .-) (v Praze a v Turecku jsem nemusel). Teď už čekáme na náš předposlední let a to do Islamabádu. Měli bychom letět v 5:15 místního času (momentálně jsou tu tři hodiny ráno a 24 C), a do Pakistánu dorazit kolem půl desáté. Tam přespíme do úterý a pak pravděpodobně vojenským speciálem přímo do Quetty (už se těším na Herculese :). Protože nevím, jak to bude na vojenské základně v Chaklale (kde spíme v noci na úterý) s internetem, tak zápisek o Islamabádu pošlu pravděpodobně až z Quetty. Tak jo...už se mi motají prsty na klávesnici, jdu se porozhlédnout po Dutty free shopech.